Alfred Stieglitz

Alfred Stieglitz
Alfred Stieglitz (1907)
Alfred Stieglitz (1907)
Narození1. ledna 1864
Hoboken
Úmrtí13. července 1946 (ve věku 82 let)
New York
Alma materNewyorská městská kolej
Technická univerzita Berlín
Povolánífotograf, kurátor, vydavatel a photography critic
ChoťEmmeline Stieglitz (1893–1924)
Georgia O'Keeffe (1924–1946)[1]
DětiKatherine Stieglitzová
PříbuzníJulius Stieglitz (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Portrét Alfreda Stieglitze (1902).
Fotografie Gertrudy Käsebierové ze sbírky Knihovny Kongresu USA

Alfred Stieglitz (1. ledna 1864 Hoboken, New Jersey13. července 1946 New York) byl americký fotograf, publicista a galerista, který prosazoval fotografii jako svébytné umění.[2] Patřil k průkopníkům secesního piktorialismu[3] a přímé fotografie.[4] Častým námětem jeho fotografií bylo město New York – byl jedním z prvních fotografů, kdo se věnoval uměleckému ztvárnění velkoměsta.[5] Fotografoval také portréty a abstraktní cykly mraků. Mnohaletá série portrétů, aktů a detailů těla jeho manželky Georgie O'Keeffeové zachycuje proces stárnutí a proměnu osobnosti.[6] Jeho dílo, které se nachází ve sbírkách amerických muzeí a bylo oceňováno už za jeho života, ovlivnilo vývoj fotografie.[7] Publikoval fotografie a články ve fotografických časopisech,[8] byl redaktorem časopisů American Amateur Photographer a Camera Notes, podílel se na založení spolku Fotosecese, vydával fotografický časopis Camera Work,[9][10] podporoval začínající americké umělce, pořádal výstavy avantgardních uměleckých děl a zasloužil se nejen o propagaci fotografie, ale také moderního evropského a amerického umění – malířství a sochařství – ve Spojených státech. Ve svých newyorských galeriích Little Galleries of the Photo-SecessionGalerii 291, The Intimate Gallery a An American Place vystavoval během čtyřiceti let fotografie uznávaných i začínajících evropských a amerických fotografů a výtvarná díla impresionistů, postimpresionistů, kubistů, futuristů a představitelů dalších nových uměleckých směrů.[11][12][13]

  1. Dostupné online. [cit. 2018-10-05].
  2. MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 43. 
  3. DUFEK, Antonín. Alfred Stieglitz. Praha: Odeon, 1990. ISBN 80-207-0078-1. S. 19. 
  4. Mrázková 1985, s. 36.
  5. Dufek 1990, s. 17-20.
  6. Dufek 1990, s. 46-50.
  7. HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 206. (slovensky) 
  8. Dufek 1990, s. 52.
  9. Hlaváč 1987, s. 205.
  10. Dufek 1990, s. 147.
  11. KIMMELMAN, Michael. Proselytizing for Modernism [online]. New York Times, 2001-02-02 [cit. 2008-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. VOORHIES, James. Alfred Stieglitz (1864–1946) and His Circle [online]. Metropolitan Museum of Art [cit. 2009-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Dufek 1990, s. 30, 38.

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Tubidy